No Future
Weblog přesunut na atd.havrlant.net
Dámy a pánové - konec
5 březen 2006, 17:50
rubrika no-future
Jednou to muselo přijít. A právě to přišlo. Tento weblog končí, úplný konec. Sice jsem vás chtěl ještě chvíli napínat, ale to už jsem udělal minule, takže tentokrát bez žertů.
Nový web naleznete na adrese atd.havrlant.net a jelikož DGX měl speciální přání, odkazuji tedy zároveň na první článek na jiném blogu.
Čtyři věci (Four Things)
28 leden 2006, 22:15
rubrika no-future
Tak už jsem byl i já vyzván k sepsání čtyř věcí. Za pozvánku do hry vděčím Derovi.
Nuže tedy, co jste o mně možná nevěděli:
Má čtyři zaměstnání
- student
- žák
- učeň
- badatel
Mé čtyři oblíbené filmy
- Mechanický pomeranč
- Copak je to za vojáka
- Tři Mušketýři
- Jedna ruka netleská
Čtyři místa, kde jsem žil
- Opava
- letní tábor Buchlovice
- skautský tábor Libavá
- Internet
Čtyři oblíbené TV pořady
- Uvolněte se, prosím
- Rodinná pouta
- Cobra 11
- reklama na Bobika
Čtyři místa, kde jsem byl na dovolené
- Saint-Tropez (daleká Francie)
- Hluboká (jižní Čechy)
- Ropa (někde v dálném Polsku)
- Lednice
Čtyři oblíbená jídla
- škubánek (od babičky)
- kynuté knedlíky (od maminky)
- palačinky (od dědy)
- lívance (od babičky)
Čtyři weby, kam chodím denně
- diskuse.jakpsatweb.cz (člověk se tam dozví hodně zajímavých věcí)
- Interval (tady se zase člověk mnohdy pobaví :-))
- NoFuture (kontrola musí být)
- slovnik.seznam.cz (neumím anglicky, no)
Čtyři místa, kde bych byl raději než jsem teď
- punkový koncert
- nějaký malý domek v Austrálii
- docela rád už bych byl na výšce :-)
- někdy bych radši nebyl
Čtyři blogy, kterým předávám štafetu této hry
Tak co nám prozradíte, pánové? Nevíte-li, oč jde, podívejte se na conBLOG.
Komentáře [4]
Správně využitý Flash
21 leden 2006, 17:07
rubrika no-future
To zase někdo v naší třídě objevil blbost! Kdo neviděl, nepochopí.
Všechno se to nachází na adrese www.weebls-stuff.com v sekci toons. Některé animaci jsou sice opravdu špatné, ale jiné to zase desetkrát vyvažují. Máte-li chvíli času a nejste zrovna na modemu, proklikejte alespoň něco málo z Most Popular. Vřele mohu doporučit snímek Badger, dále to samé, ale ve verzi oslavující Anglii (určitě se dodívejte až na konec, ať víte kdo vyhraje) a na konec si dejte předělávku Pána prstenů. Z ostatních témat bych doporučil zejména aaaaaaaaaaaaahaha nebo bonjour (zde se výjimečně i něco mění a něco děje).
To ale pochopitelně není všechno, ještě si totiž můžete zahrát některou z úžasných her. Samozřejmě nejlepší z nich je Atomic Badger Racing, kde závodíte s Badgery, sázíte, hážete na ostatní soupeře bomby a mezerníkem používáte klasické nitro. Atmosféra je dokonalá, napětí by se dalo krájet, prostě kdejaká supergrafická 3D střílečka je proti tomu úplné nic…
Komentáře [2]
Drobná úprava weblogu
2 leden 2006, 00:00
rubrika no-future
Dnes v noci jsem trošku poupravil rubriky na tomto weblogu, protože poslední dobou zabíhám úplně do jiných témat, než byla má původní vize.
Chtěl jsem psát o různých blbostech, jako jsem psával kdysi, občas jsem si chtěl hodit nějaké to moudro, ale ať koukám jak koukám, nic z toho tady nevidím. Místo toho tady visí testy HTML a XHTML a za posledních pár dní jsem také stihl napsat něco o sémantice. Místy se i troškou a nenápadně obouvám do konsorcia a tak si říkám, že bych měl asi trochu ubrat a zklidnit se nebo mi to přeroste přes hlavu a já bych mohl špatně skončit.
Asi v brzké době vyprodukuji nějaký další test, ještě ale nevím jaký. Možná sémantika, docela rád bych zjistil, jak jsou na tom ostatní se znalostmi sémantiky. Ještě mě napadá nějaký jednodušší test HTML aby si na své přišli nejen odborníci na slovo vzatí nebo naopak další extrémně těžký test – historie HTML, starší specifikace a podobně. Ale to už by asi potom byla úplná sportka ;-). Kdybych uměl kaskádové styly, tak bych zkusil udělat test CSS, ale do tajů kaskádových stylů jsem plně neproniknul, takže vás mohu jedině odkázat k Ronniemu.
Takže abych to shrnul – k původním třem rubrikám jsem vytvořil další dvě – testy a XHTML a sémantika, do kterých jsem přesunul i některé ze starších článků, patrně na vás vybafly z RSS čteček. A budoucnost tohoto weblogu vidím mlhavě, tedy alespoň v tom smyslu, že si nejsem jistý jaký druh článků bude převládat :-). Nechme se všichni překvapit.
Komentáře
Tajemství odhaleno aneb proč se na Nově musí zpívat na playback
11 prosinec 2005, 12:59
rubrika no-future
Včera jsem se s chutí podíval na Českého slavíka očekávaje kvalitní zábavu, dobrou muziku a hromadu překvapení.
Nakonec se všechno splnilo, snad až na poslední bod. Co se týče Ondry Brzobohatého, ten mě opravdu mile překvapil. Vůbec nic si nedělal z toho, že před ním moderoval velký Leoš Mareš a jestli Leoš nasadil opravdu vysokou laťku, tak Ondra ji s velkou rezervou přeskočil. Svlékací scéna s Janem Saudkem nebo návštěva amerického prezidenta byly prostě dokonalé scény (obzvláště označení Helenky za Cher :-)). Bavil jsem se a to je dobře. Televize konečně pochopili, jak by měl vypadat moderátor pořadu jako je Slavík.
Teď se konečně dostanu k nadpisu článku. Nova je známá tím, že interpreti vystupující v jejich pořadech musí zpívat na živo. I když poslední dobou už toto nevyžaduje tak striktně a občas je vidět i nějaká výjimka. Vždycky to vedení vysvětlovalo slovy, že když se pustí píseň na playback, umělec nemůže nic zkazit, nestane se nic nečekaného (jako že by najednou začal do mikrofonu křičet nějaká svá „hesla“ a podobně). Pravda je ale jiná. Po včerejším vystoupení Anety se to provalilo – Nova totiž nemá zvukaře, který by se staral o to, aby zpěvaččin hlas byl slyšet dále než v první řadě, ale mají najmutého jenom jednoho dýdžeje, který v hifině pouze přehazuje cédéčka.
Co se týče pořadí, tak jsem také vcelku spokojený. Alespoň s prvními místy třech hlavních soutěží. Karel Gott je prostě Karel, na něj nikdo nemá, jenom loni jsem to přál Landovi. Ale letos jedině Kája. Že vyhraje Aneta muselo být také všem jasné, vždyť letos ani Bílá ani Vondráčková neudělaly vůbec nic, tak ať se nediví. Helena chodí po soudech, Bílá (kterou mám jinak rád) se zase jenom chlubí Bártou – to je ten její skinheadsky vypadající přítel, co si taky říká NOID, a co se při zpěvu snaží napadobit zpěváka Limp Bizkit (alespoň co se týče pohybů a cool gest). Ještě štěstí, že z nominace vyletěla Iveta. Osoba, kterou někdo zmlátí a ona to jde jako první oznámit Blesku bych opravdu neposlal hlas ani kdyby mě mučili. No a konečně skupiny – tady jsem byl nejvíce potěšen, Chinaski jsou asi jediná skupina, která se snaží, která maká, která je oblíbená a která ještě nedostala slavíka. Druhá taková je ještě z nominovaných třeba Divokej Bill, ale těm by zase neuškodilo, kdyby vydali nějakou novou desku.
Na slavíkovi mě všeobecně nejvíce štve, že tam hlasují i lidé, kteří jsou hudebně totálně neznalí, respektive poslouchají dvě skupiny a tím to pro ně hasne. Víc neznají, nikdo jiný podle nich neexistuje a pak to takhle dopadá. Já sám jsem letos do Slavíka nehlasoval, ač jsem chtěl, ale vím, že jsem letos naši hudební scénu vůbec nesledoval, takže bych nemohl být objektivní. Kupříkladu o skupině Voči (Votchi?) jsem slyšel poprvé až tady na předávání. Loni i předloni jsem znal prakticky všechny interprety, kteří měli reálnou šanci na nějaký úspěch, ale letos vůbec. Kdyby se takhle nad sebou zamyslel každý, kdo chce do Slavíka hlasovat, byly by výsledky mnohem objektivnější.
A ještě pár rychlopoznámek na konec – objevem roku měla být Iva Frühlingová a druhé vystoupení Bílé bylo dokonalé.
Komentáře [3]
Flegmatická žena, možná dívka (báseň)
3 prosinec 2005, 16:52
rubrika no-future
Leží tam ve vaně
Poslouchá vorvaně
Rozbíjí tam zrcadlo
Koho by to napadlo
Leží tam jen chvilku
Poslouchá rozptylku
Kouká se do blbe
Zvíře má – holuba
Bere si sekyrku
Ale jenom na chvilku
Seká se do nohy
Rostou jí parohy
Leží tam oddaně
Poslouchá vorvaně
Kousne ji obočí
Hlava se zatočí
Slyší jen rákosku
Vidí tam násosku
Bez udání důvodů
Padá rychle ze schodů
Klouzá se po ledě
Není přitom na řadě
Hraje si na schovku
Souká sebou vzdchovku
Směje se vesele
Střílí se po těle
Vidí bílou oblohu
Mluví jenom o Bohu.
No, tak básník ze mě taktéž nebude;-)
Komentáře [2]
Mám rád lidi, co dělají svou práci s chutí
21 listopad 2005, 17:03
rubrika no-future
Teď nemyslím nějakého webdesignéra, který celý den – celou noc buší do klávesnice jako šílený (asi nějak takhle – starý dobrý gif), ale kteréhokoliv normálního člověka, který prostě do práce nechodí s křivou hubou plnou nadávek a kyselých řečí, ale právě naopak s úsměvem na rtech a s pohodovou náladou.
Moc často takové lidi nepotkávám, ale když už přeci nějakého takového pohodáře potkám, většinu si ho na dlouho dobu zapamatuju. Asi největší pohodář v celé Opavě je jeden statný a vysoký stařík (hm, to není dobré spojení, lepší bude postarší muž), který u nás šoféruje v autobusech. Občas se mi poštěstí s ním jet. Už z dálky, jak přijíždí, tak vidíte ten jeho obrovský optimismus a dobrou náladu s jakou za volantem sedí. Ne jak ostatní mrzcí řidiči. Tenhle přijede, otevře dveře s grácií sobě vlastní a usmívá se na celý svět. Nezaměňovat prosím se smíchem vyhulenců nebo úchyláků. Taky pozor na to, že netvrdím, že se řidič směje, nýbrž se usmívá, v tom je taktéž rozdíl. S řidičem, který se směje až se za břicho popadá bych skutečně nejel.
Tenhle řidič, kromě toho že dokáže rozdávat dobrou náladu na potkání a plnými hrstmi, je také neskutečně hodný. Nefunguje vám čipová karta? Nevadí, nic se neděje, zkuste to znova. Pořád to nejde? Ukažte mi to, já to zkusím. Opravdu to nejde, ale lístek máte v pořádku, můžete jít dál. Jiný řidič je vždycky naštvaný, ukaž mi tu kartu! Kde máš sakra ten lístek?! ale tenhle se vám ještě omluví, že pravděpodobně zklamala technika v autobusu. Nebo třeba jednou byl v autobuse nějaký vozíčkář. Ve chvíli, kdy měl vystupovat, tento Pan řidič vyšel ze svého kapitánského kokpitu a klíčkem odemkl takovou tu plošinu, které má sloužit právě pro lepší nástup/výstup vozíčkářům. Možná jste to ještě ani nikdy neviděli, já to také viděl tehdy poprvé a naposled. Samozřejmě všechno udělal s chutí a na nechápavé otázky spolucestujících co to probůh dělá? odpověděl skromně od toho to tady přece je. Tomu říkám odpověď hodná gentlemana.
Žádného podobného člověka už neznám. Pak už jsou to jenom zlomkové okamžiky, kdy na nějakého podobného člověka narazím, třeba jak jsme jel na Gaudeamus, byli jsme s rodiči v nějaké restauraci – teda ona to nebyla restaurace, byla to taková ta jídelna, jak je tam jeden strašně dlouhý pult, je tam deset stanovišť, na prvním vám dají minerálku, na druhém kečup, na třetím salát, pak hrušku, pak polévku, hlavní chod, hranolky, příbor, kofolu, omáčku, pak to zaplatíte a jdete si to sníst. Tak někde mezi třetím a pátým stanovištěm poletovala jedna prodavačka, která také zářila jakýmsi vnitřním optimismem, že se to nedalo přehlédnout. Opět se usmívala, ale nebyla podbízivá jako nějaká bankovní úřednice, která se na vás usmívá, i když má zrovna své dny a o pár hodin zpět načapala manžela se svou nejlepší přítelkyní. Ale jak říkám, od té doby už jsem jí neviděl.
Taky bych chtěl někdy dělat takovou práci, která by mě bavila a nemusel bych se tak osm hodin denně tvářit jako kakabus.
Komentáře [1]
Sněží
19 listopad 2005, 12:31
rubrika no-future
Sněží
Komentáře [6]
Podzimní pogo sklizeň aneb Houba & Volant tour
13 listopad 2005, 13:08
rubrika no-future
Tak jsem zase včera po dlouhé době vyrazil do Jamu na řádný punkový koncert. Hrála Houba s Volantem, takže se dalo předpokládat, že to bude nářez, neboť tyto kapely patří k spičce naší současné punkové scény.
Cestou tam mi zcela klasicky ujel autobus, neboť jsem opět zapomněl na to, že v sobotu jezdí autobusy jinak než ve všední den. Kdo tohle vymyslel… Nicméně kolem osmé jsem tam dorazil. Tolik lidí jsem v Jamu ještě neviděl, ale je pravda, že jsem tam nebyl možná i rok. Bylo tam totálně narváno, člověk si ani neměl kam sednout. Chvíli jsem se tam poflakoval, vypil jedno břitké pivo a poměrně napruzený jsem tam čekal, až ta sláva začne. Byla tam opravdu kopa lidí, tolik punkáčů jsem snad v Opavě ještě neviděl. Čír se tam také několik mihlo, takže to vypadalo na hodně dobrou zábavu.
Houba začala hrát kolem deváté. Teda asi, není příliš chytré brát na takové akce věci typu hodinky nebo mobil. Ne že by se tam kradlo, to vůbec, ale v pogu by se to mohlo poškodit, možná i zničit. V Jamu se snad ještě nikdy nic neztratilo, lidé tam jsou důvěryhodní. Na nějaké diskotéce bych si věci pohozené někde v rohu opravdu nenachal.
Hned jako druhou písničku hrála Houba klasiku nikdy nespojujte punk s násilím a rasismem a svinstvem podobným. Potom zahráli mojí nejoblíbenější – Princeznu. To jsem si zašel zapogovat a byl to docela masakr. Ono totiž pogovat v tunelu je vskutku nevšední zážitek.
Abyste tedy měli představu jak vypadá náš milý Jam: Jsou tam v zásadě dvě místnosti, ve kterých se sedí a pak jeden dlouhý tunel, na jehož jednom konci je výčep a na druhém se hraje. Je vysoký tak něco málo přes dva metry, tři metry široký. Po stranách je stěna ze šutrů a na jedné straně je do stěny přidělaná deska, která má sloužit jako stůl, ale když vás na to někdo hodí v pogu, tak vám záda většinou moc nepoděkujou. Pódium je pak asi o deset centimetrů výše než podlaha tunelu, takže když se to pogo přežene, tak se prostě napadá na zpěváka. Smůla.
Původně jsem tedy šel na koncert s tím, že pogovat nebudu, že si budu užívat koncert s povzdálí, ale nakonec ve mně přeci jen zvítězila myšlenka, že koncert si člověk nejvíce užije v pogu a už jsem tam byl. Bylo poměrně vtipné, punkáči tam padali jeden přes druhého, nebyla písnička, aby se tam polovina lidí neválela po zemi a další punkáči přes ně padali. Prostě pohoda. Měl jsem štěstí, že když už jsem spadl, tak jsem nebyl ten spodní. Ten to má totiž vždycky ze zcela jasných důvodů nejhorší… Asi nejlepší pogo bylo na Jsme jiný, další moje oblíbená písnička.
Ke konci už zpěvák docela nemohl, možná to taky bylo tím, že před koncertem popíjeli v sousední hospůdce. Každopádně na konci, stejně jako loni, prohlásil, že to byl nejlepší kocert, že v Opavě prostě jsou nejlepší koncerty. No, nevím jak moc to myslel upřímně, ale tak snad na tom něco pravdy bude;-) Atmosféra byla perfektní, to se zase musí nechat. Kdo nezažil nepochopí. Po koncertu jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu ven, neboť tam dole to už fakt nešlo. Venku se zatím na zemi rozjížděla podivná muchlovačka, tři lidé leželi na zemi na sobě a nějak se tam olizovali. Opravdu nevím, jestli to byly dvě dívky a kluk nebo dva kluci a dívka (nebo jenom dívky či chlapci), to už jsem opravdu nepotřeboval vědět.
Volant opět přišel v uniformách, které asi tak po druhé písničce svlékli, protože tam ve předu bylo opravdu šílené vedro. Prostě v celém Jamu nejsou okna (ne že by byly zavřené, oni tam prostě nejsou) a když hrál Volant, tak dokonce i zavřeli dveře, takže prostě standardní plynová komora. Jelikož se ještě ve předu rozjíždělo pogo, tak tam byl nechutný smrad ze spocených těl punkáčů, takže vydržet tam déle než na dvě písničky byl opravdu nadpunkový výkon.
I Volanti hráli dobře, s kámošema jsme si zazpívali, zařvali i mile zapogovali. Jen ke konci už tam ve předu bylo více opilých lidí než na začátku a už to šlo trochu do brutality a jelikož toho jsem se nehodlal účastnit, tak jsem odešel a vrátil se až na poslední píseň. Mezitím ještě Volant několikrát vyvolal dámskou volenku. Žádná si pro mně nepřišla:( Útěchou pro mě může být fakt, že si žádná holka pro žádného kluka nepřišla. Během koncertu také došlo pivo, což mi, vzhledem k tomu, že bylo břitké, ani nevadilo.
Na konci (ještě předtím jsme si ovšem vykřičeli Sněženky a bledule) zahráli Volanti starou dobrou vykopávku od Visacího zámku Vyčkával jsem hodinu ve frontě na koninu. Tlustá bába mě předběhla a po konině se zem slehla. Během této lyrické písně se Volanti stihli představit a pak navázali další slokou: Když jsem vyšel z obchodu, upadl jsem ze schodů. Tlustej občan co vedle stál, záchytku na mě zavolal. Poté se s námi Volanti rozloučili i za Houbu a bylo po koncertu:(
Pak měla hrát ještě jedna skupina, jejíž jméno jsem ani nedokázal vyslovit, ale vzhledem k tomu, že se všichni známí nějak rozprchli, tak jsem se na to taky vykašlal a šel jsem domů. Takže zase za rok, Houba & Volant a punk's not dead!
Komentáře [5]
Takže vítejte, již podruhé
11 listopad 2005, 20:22
rubrika no-future
Protože předchozí blog přestal splňovat mé požadavky, rozhodl jsem se ho opustit a za pomocí redakčního systému Textpattern vybudovat vlastní weblog. A tady máte výsledek.
Protože jsem však redakční systém instaloval poprvé a na tyhle věci jsem všeobecně lama, vznikly zde jisté problémy, které prozatím neumím vyřešit. Z celého srdce doufám, že v blízké budoucnosti se podaří vyřešit. Ovšem najdou se i jiné problémy, které nesouvisí s redakčním systémem:
Podívejte se na adresu. weblog.oflashi.net. Podívejte se ještě jednou: weblog.oflashi. Vskutku zajímavá adresa pro weblog, který se ani omylem nemíní zaobírat Flashem. Někde dám svůj odkaz weblog.oflashi.net a každý si řekne, no jo, nějaký weblog o flashi, to mě vůbec nezajímá a neklikne. Potom to uvidí někdo jiný a řekne si hele weblog o flashi a klikne v domnění, že tady najde spoustu zajímavých informací o flashi. Tak pro ty druhé mám částečné řešení – podívejte se Hanzův blog. Pro ty první je zatím řešení v nedohlednu. Druhou vlastní doménu si zatím kupovat nechci.
Teď je na řadě design. Nejsem grafik, takže tohle je můj designový vrchol. Snad to nevypadá nijak hnusně, snažil jsem se držet svých klasických nekontroverzních vzhledů. Logo trochu neladí se zeleným menu, ale já jsem prostě chtěl mít zelené menu. Takže to měnit docela určitě nebudu. Každé jiné návrhy, nápady a podněty příjímám s otevřenou náručí.
Dále vás možná zaujal název weblogu No Future – weblog bez budoucnosti. Zde bych řekl jen toto: Každý weblog se musí nějak jmenovat, tak proč ne zrovna takto? Navíc si myslím, že tenhle weblog žádnou zářivou budoucnost před sebou nemá:-/ takže to docela sedí.
O čem budu psát? O tom, o čem jsem psal na starém blogu. Pokud najdou něco zajímavého co se týče použitelnosti webových stránek, tak to sepíšu, občas něco o SEO (které nemám moc rád), o internetu všeobecně a taky o spoustě různých blbostí. Vzhledem k tomu, že jsem na starém blogu nenasadil příliš vysokou Vlaďku, tak teď nemůžu příliš klesnout. Ale byl bych docela rád, kdyby těch pár lidiček, co odkazovalo na můj starý blog, přesměrovalo odkazy na tento weblog. Předem děkuji:-) Patrně také vezmu a přepíšu některé starší články, které stojí za to, a publikuji tady jejich novou verzi.
Taky bych chtěl upozornit, že mi nějak blbnou komentáře. Jednak musíte nejprve použít náhled a až potom ho můžete odeslat (a ještě ke všemu se vám náhled zobrazí někde nahoře na stránce) a jakmile odešlete jeden komentář, už nemůžete odeslat další, respektive musíte znova kliknout na odkaz na daný článek. Zatím to neumím vyřešit, nemám zdání, kde by se to mohlo změnit. Právě jsem také nepřišel na to, jak zvětšit velikost formuláře pro psaní komentářů. Ach jo.
No nic, příště už snad bude smysluplnější článek.
P.S. Na konci bych ještě chtěl poděkovat Ivoriusovi a jeho webu o Textpattern, bez kterého bych to já – lama – jen těžko zprovoznil. Tisíceré díky!!!
Komentáře [20]
Hledej na weblogu:
Ereses